Keňa

Nabídka zájezdů do Keni od NetTravel.cz

Kmeny

V Keni, kde žije 33 milionů obyvatel (údaj z roku 2005), je téměř polovička populace mladší než 14 let. Průměrný věk je pouhých 18 let a je šance se dožít 47 – 49 let. Virus HIV údajně zasáhl už 7 % obyvatel. Jen 45 % lidí má přístup k čisté pitné vodě a necelých 25 % k základní zdravotí péči. Dětská úmrtnost je vysoká. Gramotnost je celkově asi 78 %. Celkem 99 % obyvatel Keni tvoří Afričané. Z ostatních národností zde žijí Asiati, Arabové a Evropané.

Masajský domorodec V Keni žije mnoho rasově a kulturně odlišných skupin bežně označovaných jako kmeny. Nepředstavují uzavřené skupiny, jejch územní prostor, vzhled, jazyk i tradice se vždy prekrývaly a lidé se vzájemně mísili. V posledních letech se etnická identita rozpadá, žádný kmen není nadřazený jinému. Nejpočetnejším kmenem jsou Kikujové (22 %), Luové (14 %), Luhjové (13 %), Kalenjinové (12 %), Akambové (12 %), dále Kisiiové (Gusiiové, 6 %), Meruové (6 %). Pro zajímavost – populární Masajové tvoří jen 1,4 %. Dalšími kmeny jsou například Elmolové, Gabrové, Turkanové, Mijikendové, Pokotové, Rendilleové a Samburové.

Masajové

Pocházejí ze Sudánu a vždy se živili výhradně pastevectvím. Štíhlí, vysocí a hrdí bojovníci, kteří pijí krev smíchanou s mlékem jsou stále velmi konzervativní a odmítají civilizaci. I dbes stále ještě částečně kočují a sami se považují za nadřazenýé nad jinými kmeny. Již na Masajové první pohled se liší typickým červeným oblečením, dlouhými načerveno nabarvenými vlasy, kovovými šperky a neodmyslitelným oštepem (případně palicí) v ruce. Někteří z nich se dnes živí prodejem suvenýrů (mimochodem jsou to překrásné věci z vydlabaných dýní, náhrdelníky z přírodních materiálů) nebo dokonce pózovaním fotografům. Před stlačením spouště však nejprve zásadně požádejte o svolení a zaplaťte.

Svahilská pobřežní kultura

Již během 5. – 7. století n. l. se v přístavech na pobreží dnešní Keni míchali lidé mnohých kultur. Zrodila se specifická společnost s Masajové typickou architekturou (směe prvků arabských, indických, iránských a dalších), islámem jako hlavním náboženstvím a s vlastním jazykem. Obchodníci se mezi sebou museli dorozumět, a tak vznikla postupně svahilština jako směs arabských, hindských, portugalských a anglických slov. Slovo swahili je odvozené z arabského „sahel“ (pobřeží) a svahilštinou, která je dnes kromě angličtiny druhým oficiálnym jazykem v Keni, se hovoří na většině území Afriky jižně od rovníku. Svahilce nelze považovat za kmen ve smyslu jediného společného původu, ale spíše na za národ spojený jednou kulturou.